|
|
Hudební rituály v alternativních mateřských školách
Pulkrábková, Markéta ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na sedm alternativních vzdělávacích systémů mateřských škol ve spojení s hudbou a hudebními rituály. Práce popisuje klíčové znaky daných alternativních mateřských škol. Teoretická část práce se zaměřuje především na pojetí hudby a hudební rituály, které se v daných alternativách realizují. Cílem teoretické části práce bylo zjistit a popsat tyto rituály z dostupné literatury týkající se daných alternativ. Kvalitativní výzkum proběhl metodou dotazníkového šetření u pedagogů působících v příslušných mateřských školách. Praktická část diplomové práce představuje konkrétní rituály, které se realizují v alternativních mateřských školách. Závěr výzkumu popisuje obsahy hudebních rituálů a představuje jejich zdroje. KLÍČOVÁ SLOVA Hudební rituál, rytmus, alternativní mateřské školy, svátky, oslavy, tradice, zpěv, denní režim
|
|
| |
|
|
Mobilní domácí parenterální výživa
Votavová, Markéta ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
K aplikaci domácí parenterální výživy (DPV) se může používat statická nebo mobilní infuzní pumpa. Statická pumpa (SP) musí být připevněna k infuznímu stojanu, proto si pacienti aplikují infuze v nočním režimu, aby byla zachována jejich kvalita života a mobilita přes den. Podávání výživy v noci však může způsobovat komplikace. Naopak mobilní pumpa (MP) nemusí být připevněna k infuznímu stojanu a infuze tak mohou být podávány v denním režimu během vykonávání aktivit, protože MP lze vložit do speciálního batohu. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit podávání DPV v denním režimu u pacientů s MP a dále vyhodnotit a porovnat výsledky kvality života a výsledky jaterních testů u pacientů s MP a se SP. Pacienti na DPV s MP a se SP vyplňovali dotazník HPN-QOL v nutriční ambulanci na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze během ambulantních kontrol. Pacienti s MP navíc vyplňovali dotazník zaměřený na podávání DPV v denním režimu. Výsledky jaterních testů (celkový bilirubin, ALT, AST, GGT, ALP, cholinesteráza a albumin) byly získány ze zdravotnické dokumentace pacientů. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 14 respondentů s MP a 14 respondentů se SP. Bylo zjištěno, že aplikace DPV v denním režimu je při využívání MP zcela individuální, ale u poloviny respondentů denní režim převažoval....
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv stravovacích zvyklostí na výskyt nádorových onemocnění
Fabianová, Jana
Bakalářská práce s názvem Vliv stravovacích zvyklostí na výskyt nádorových onemocnění v literární rešerši pojednává o významu výživy v prevenci chorob. Popisuje některé negativně působící faktory na lidské zdraví. Dále se zabývá problematikou fytoestrogenů, jejich výskytem v potravinách a vlivem na lidské zdraví. V poslední části se zaměřuje na doporučení denního režimu a jídelníčku pro lidi s genetickou predispozicí k nádorovým onemocněním. V praktické části se zabývá vyhodnocením vyplněných dotazníků od respondentů s vyléčeným nádorovým onemocněním.
|
|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu rodičů.
VESELÁ, Veronika
Bakalářská práce na téma "Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z mateřské školy domů, a to z pohledu rodičů" se v teoretické části zabývá v obecné rovině specifiky a potřebami dítěte předškolního věku. V užším pojetí rozebírá režim dne, rituály a aktuální změny životního stylu. Cílem práce bylo zmapovat režim dne dětí z pohledů rodičů, zda mají potřebný pravidelný denní řád, jak vypadá a co ho ovlivňuje. Pro splnění vytyčeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně metody polostrukturovaného rozhovoru. Všechny rozhovory s rodiči byly absolvovány v jižních Čechách. Z uskutečněných rozhovorů vyplývá, že se rodiče o režim snaží, ale dětem chybí přítomnost prarodičů, každodenní hry s otci, nadměrně sledují televizi a navštěvují větší počet zájmových kroužků.
|
|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu učitele MŠ
SOUKUPOVÁ, Veronika
Bakalářská práce má za cíl zmapovat denní režim dítěte po tom, co opustí mateřskou školu, a to z pohledu učitele mateřské školy. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se krátce věnuje specifikům předškolního období a potřebám dítěte v tomto věku. Dále se zabývá denním režimem, jeho hlavními složkami a také možnými riziky. Dotýká se i tématu dalších aktivit dítěte mimo mateřskou školu a mimoškolní výchovy. Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření, kde byl zjišťován pohled učitelek mateřských škol na denní režim a volný čas dětí mimo mateřskou školu. Výzkum byl proveden formou rozhovorů s 28 učitelkami mateřských škol. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že u větší části dětí se z pohledu učitelek denní režim alespoň částečně dodržuje. Nedostatky vidí učitelky hlavně v oblasti pohybu, který se podle nich vyskytuje velmi málo. Oproti tomu sledování televize značně převyšuje doporučenou míru.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
|
| |
host ::
RSS.